Gurriers – další irský poklad. Punková kapela zakládá na vzteku, kritice společnosti a špinavých melodiích

Břitký a progresivní punk, to je něco, čeho slyšíme z Britských ostrovů stále více a více. Gurriers se napojují na vlnu nespokojenosti s momentálním stavem světa a společně s tím již dobře známým, irským jiskřícím vztekem ji přetváří do špinavých kytar a až zlého projevu, který chytlavě drží pozornost. 

Na kontě mají zatím jedno studiové album Come And See z roku 2024, kterým postupně získali pozornost většiny fanoušků kapel jako Fontaines D.C., Kneecap nebo The Murder Capital. Gurriers jsou ovšem stále takovým neobjeveným pokladem s originálním, místy až katarzně agresivním projevem.

I am locked up in my room

Pětičlenná kapela se skládá ze zpěváka Dana Hoffa, kytaristů Bena O’Neilla a Marka MacCormacka, Charlieho McCarthyho jako baskytaristy a Pierce O’Callaghana na bicích. V hudební sféře jsou stále relativně noví – vznikli těsně před začátkem Covidu. Své formativní roky tedy strávili zavření doma, bez šance prorazit na lokální scéně tradičním způsobem; hraním v malých dublinských barech a klubech. Zpětná vazba z publika pro ně byla jen sen.

Před začátkem lockdownu sice nahráli dema – třeba Approachable, jedna z jejich nejagresivnějších písní, kterou Hoff napsal jako reakci na lockdown a svůj vnitřní vztek, který neměl jak jinak ventilovat, neměli ale představu, jestli jejich hudba za něco stojí. Snažili se být co nejvíc připravení, až bude karanténa odvolána – vídali se na Zoomu, sdíleli inspiraci, samostatně psali a tvořili melodie, které si navzájem posílali v nahrávkách. Dohromady je držel pouze fakt, že sami svou hudbu brali vážně a pracovali se svým potenciálem.

A pak to přišlo – postupné rozvolnění lockdownu padlo na říjen a kapela odehrála svou první show na Halloween 2021. Svezli se na vlně nadšení fanoušků živé hudby, kteří byli ochotní jít kamkoliv, jen aby mohli zažít po dlouhé době koncert. Klub s kapacitou 300 osob Gurriers vyprodali. Už jejich první veřejná show tedy stála za to, a to i když měli vydané pouze demo verze některých z písní, které o tři roky později vyšly na Come And See.

And how this will affect the soul

Come And See upřímně zní jako debutové album. Kapela si na nic nehraje – je to pětice mladých hudebníků, kteří jsou naštvaní a tuto energii chtějí sdílet. Album je protkané frustrací, kterou kapela neměla jak jinak filtrovat, než skrze špinavé melodie a křik. Come and See zní jako kapsle s energií, kterou lidé pociťovali v prvních měsících Covidu – album je jako zvíře, které někdo zavřel do klece a které nemůže nic, než čekat.

Hoff se nechal slyšet, že hudbu skládal naštvaný – ne na Covid, ale na tu všeobecnou psychózu, která v té době pojmula internet a lidstvo; lidi na Twitteru, kteří útočili na minority; nacionalisty, kteří náhle měli více prostoru pro vyjadřování; rigidnost systému, který nebyl schopný poskytnout reálnou pomoc.

Na albu je slyšet upřímný vztek a bezmoc, kterou kapela pociťovala. Zasazení do post-punkového žánru jim sedí. Ovšem stále si zachovávají určitou míru syrovosti, která je spíše rocková – třeba stejnojmenná skladba Come And See nebo Prayers na albu působí více rockově a melodicky oproti ostatním písním, ale textově mezi ostatní zapadají.

Nobody’s coming to save ya

Kapela vystřelila do povědomí širší veřejnosti, když v roce 2025 předskakovala ve Wembley irskému tříčlennému uskupení Kneecap. Není se čemu divit, že si Kneecap vybrali zrovna Gurriers – jsou si dost podobní ve své tematice, Gurriers jen volí více melodický přístup ke své tvorbě, oproti striktní rapové dikci Kneecap.

Nyní všichni s napětím očekávají druhé album, které by mělo vyjít v září. Podle singlu Nobody’s Coming To Save You z nadcházejícího stejnojmenného alba je určitě na co se těšit – pravděpodobně na více uhlazenou, ale stále velice sociálně-kritickou tvorbu. Méně křiku, více melodií, ale podobný vztek, ovlivněný politikou, a ne lockdownem.

V Česku se Gurriers letos dočkáme hned dvakrát – jednou už za necelé dva týdny na festivalu Rock for People, kde vystoupí hned ve středu na stagi Petra Svobody. Podruhé zahrají na podzim klubovku pod taktovkou RFP Concerts, a to už i se svým druhým albem, takže to bude první příležitost poslechnout si ho celé naživo.

Foto: J. Hunter Long