
Walter Schnitzelsson a Bad Karma Boy jsou alternativa k slovenské alternativě
Na předposlední zastávce své “Tí druhí na zemi” tour navštívili Alternu kapely Walter Schnitzelsson a Bad Karma Boy. Svými sety Brnu dokazují, že slovenská alternativa je víc než jen rap.
Autoři textu
Autoři fotek
Publikováno: 11. 4. 2026 – na 5 min
Nepamatuji si, kdy naposledy jsem šla na koncert za světla. V sedm večer v dubnu se už pomalu ani nesmráká a pod Listovými kolejemi je tedy stále světlo a spousta kuřáků oblečených jen v mikinách. Příjemný jarní vzduch slibuje konec klubové sezóny a začátek té festivalové. V klubech začíná být horko, přes den už vysedáváme na slunci – duben je takový příslib léta.
Do Alterny vcházejí lidé, někteří se odpojují do A2 – Alterna je dnes zabraná. Přijely sem dvě kapely, které spadají do slovenské alternativy, ale trochu jiným stylem, než jsme zvyklí. Často si alternativu spojíme s Berlin Manson a Dušanem Vlkem, undergroundovým a protisystémovým rapem, jointy a alkoholem. To není případ dnešního večera. Walter Schnitzelsson a Bad Karma Boy nám přišli ukázat, že večery se slovenskou alternativou mohou vypadat dost jinak.
S lehce přes tisíc posluchačů na Spotify a novým albem s sebou, Walter Schnitzelsson po dlouhé odmlce ve své tvorbě dnešní večer otvírají. Čtyřčlenná kapela i přes pauzu ve vystupování nepůsobí vůbec nervózně, ihned se ponoří do hudby a láká nové posluchače k pódiu.

Starší tvorba je celá v angličtině, a tedy i start jejich setu je anglicky. Je to takový jemný indiečko s trochou rockových kytarových linek. V roce 2013 jim vyletěla song – This Nights Fever. Je vidět, že jejich původní tvorba byla hodně rádiová.
Pak ale začnou s jejich novým albem, zvaným Tí druhí. Po šestileté odmlce vydala kapela album psané celé v jejich rodné slovenštině. Vystoupení se mi mění před očima – hlas frontmana, projev kapely, tematika písní. Místo abstrakce v tomto albu kapela cílila na všednost – malé, každodenní věci. Stárnutí, nervy, zamlčování problémů – situace, které každý zná. Ten fakt, že se v tématech může každý najít a nemusí z nich nic složitého dedukovat, je vcelku osvěžující.
Frontman se celý set směje, členové kapely spolu živě interagují a mezi písněmi se popichují. Hudebně je v novém albu vidět posun – víc se opřeli do kytar a bicích, takže to s nejedním posluchačem šije. Konečně je to tahá z jejich statických pozic – většina totiž velkou část prvního koncertu seděla s pivem v ruce na židli.

Walter Schnitzelsson je přesně jedna z těch malých kapel, která by zněla skvěle na festivalu ve dvě odpoledne, hezky pod sluncem na nějaký menší moshpit. Jen je škoda, že nebyli zas tak dobře nazvučení. Vokál se topil ve zvuku bicích a to myslím, že nebyl účel.
Psychedelický pop a taneční elektronika
Venku už se stmívá, začíná být zima. Uvnitř Alterny je narváno lidmi, kteří přišli na druhou kapelu večera, Bad Karma Boy. Jsou tu po dlouhé době poprvé a jdou nám představit své album z roku 2024 – Noc Na Zemi.
Ve své tvorbě pracují s minimalistickými kytarovými linkami, které se ztrácejí v plochách syntezátorů a kláves. Vokály se překrývají a vytváří tak mozaikový zvuk, který posluchače rozhoupe. Set odstartují písní Iba Mesiac, kde se v refrénu opakuje jednoduchá la la la melodie, která ovšem s hudebním zázemím působí intenzivně.

Dream-pop se jim nedá zapřít. Line se celou jejich tvorbou, jen je ještě zesílen v posledním albu. Mnoho jejich písní má jednoduchý, zapamatovatelný refrén, ke kterému se posluchači mohou přidat – a taky se u písní jako Dunaj přidávají. V patnácti písních nám sami sebe představí jako klidnou kapelu, která ví, co chce předat – jemný, houpavý rytmus a barvité texty.
Jedinou výjimku tvoří píseň z připravovaného alba. Je znát, že kapela si více hraje s elektronikou, a když skončí první část písně, ozve se silný elektronický beat, který mi ihned připomene jedno obrovské jméno celosvětové úrovně – The Prodigy. Jestli se kapela vydá směrem výrazné taneční elektroniky, bude to skok, ale máme se na co těšit.

Jak Bad Karma Boy, tak Walter Schnitzelsson jsou na scéně už dlouho, a mají jasnou posluchačskou základnu. Obě kapely se teď na chvíli odmlčely a vrací se na scénu s propracovanějšími alby a jasnou motivací k tvorbě. Je skvělé vidět, že v slovenské alternativě existuje variace, která zavítá i k nám – o indie-rockových kapelách ze Slovenska se u nás moc nemluví, bývají přehlušené výrazným rapem, který momentálně získává na popularitě. Ale jsou tu, tvoří dál a rozhodně stojí za zmínku.











